5. ročník – 2018/2019

29. 12. Předsilvestrovské louč(ň)ení (102)

28 účastníků / 13,8 km / mapa / report / foto

S posledním Větráním jsme zamířili do Hrubého Jeseníku, kde jsme zdolali vrch Tři kameny s vrcholovou skálou, na kterou se většina z nás i přes namrzlý povrch odvážila. Obešlo se to bez zranění, chybičkou ale byla mlha, která znemožnila jakýkoliv výhled ze skalní vyhlídky. Jinak ale tento zimní výlet stál za to.

15. 12. Předvánoční Podbeskydí (101)

22 účastníků / 16,5 km / mapa / report / foto

Mrazivý předvánoční výlet jsme zahájili v Moravském Betlémě, tedy ve Štramberku, už po cestě jsme si užili trochu vzrušení kvůli zpoždění jednoho z vlaků, po vystoupení jsme pak zamířili k lomu, který ale i přes tvrzení map nebyl průchozí. Pak už ale šlo všechno skoro jako po másle – prošli jsme si Štramberk, nakoupili uši, obhlédli kostelíky v Tamovicích a Rybí a pak objevovali studánky v lese Libotíně, nakonec jich bylo více, než bylo v plánu...

1. 12. Kohútka a Portáš (100)

22 účastníků / 15,8 km / mapa / report / foto

Stovku uskutečněných výletů jsme završili výšlapem na hřeben Javorníků, jak si sami větrači dříve odhlasovali. Jak přitom už pojmenování výpravy napovídá, cílem byl vrchol Kohútka a horský hotel Portáš, který byl ale zrovna zavřený, takže do tepla jsme na chvíli zalezli v restauraci na Kohútce. I když ještě chvíli před příchodem sem nám bylo teplo až až, závěrečné prudké stoupání na do bílé oděný hřeben nám dalo zabrat. Škoda ale, že vynaložená energie nebyla kvůli přecházející frontě a sněžení odměněna výhledy, naopak poté následoval rychlý (a původně neplánovaný) sestup zpět do údolí na dřívější vlak domů.

17. 11. Ze Stražiska do Konice (99)

25 účastníků / 16,7 km / mapa / report / foto

S posledním podzimním výletem jsme se zamířili do zvlněné, prvními mrazy ovinuté krajiny Konicka. Z vilové čtvrti ve Stražisku jsme se vydali proti proudu potoka Bukovanky, který si tu prorazil pěkné údolí, na sluneční svit jsme ze stínu lesa vylezli u Suchdola, přičemž nás zajímal větrný mlýn a kostel v sousedním Jednově. Poté jsme se vrátili zpět do lesa, kterým jsme došli do Runářova se zajímavou kaplí. A odtud jsme již postupně sešli mezi pastvinami a kolem rybníků do Konice, někteří jeli dřívějším vlakem domů, ostatní ještě zůstali a prohlédli si místní památky. 

3. 11. Oderská výprava (98)

22 účastníků / cca 18 km / mapa / report / foto

Toto byl podzimní výlet se vším všudy. Šlapali jsme popadaným barevným listím, celý den mrholilo (když zrovna rovnou nepršelo) a mlha zakryla výhled z rozhledny. I tak stála ale Oderská výprava za to a vstát ráno do deště se vyplatilo. Nejprve jsme si prohlédli historické centrum Oder, pak jsme zamířili do svahu Veselského kopce ke zdejším studánkám a bývalým břidlicovým dolům. Zkratkou mezi rybníky jsme se pak vydali k druhému vrcholu, kopci Pohoř se stejnojmennou vesnicí a rozhlednou Olšová. Výstup nám dal po mokrém listí a blátě trochu zabrat, dokonce se tři osoby zatoulaly, ale po neuspokojujícím výhledu z rozhledny jsme se zase sešli pod kopcem v Kletném. To už nám zbývalo jen pár kilometrů přes celý Suchdol k nádraží... 

20. 10. Na Chrastovou (97)

16 účastníků / 14,9 km / mapa / report / foto

Plán výletu, na kterém jsme si připomněli 80. výročí bitvy o Moravskou Chrastovou na Svitavsku, sice nabourala zpoždění vlaků, ale stihli jsme víceméně všechno. Pravda, Letovicemi, kde jsme začínali, jsme vlastně jen proběhli, dále mělo ale putování pohodové tempo, tak akorát, aby pod bundu nezalezl podzimní chlad. V nejvyšším místě trasy jsme si vyhlásili výsledky hlasování o 100. Větrání, v úzkém údolí řeky Svitavy naší pozornosti neunikly skály i opuštěné průmyslové objekty, v osadě Půlpecen jsme si řekli něco málo o rodině Löw-Beer a v Chrastové jsme se zastavili u pomníku obětem bitvy z roku 1938. Pak už bylo zase třeba přidat do kroku a doběhnout na nádraží v Březové, kdybychom věděli dříve o zpoždění vlaku, stihli bychom ještě zastávku u bývalé továrny Oskara Schindlera...

6. 10. Slezské perly (96)

20 účastníků / 15,7 km / mapa / report / foto

Po výstupu na Kelčský Javorník jsme si dali o poznání rovinatější terén a vydali se za poznáním zajímavostí v okolí Opavy. Naše trasa vedla přes Kravaře a Velké Hoštice s barokními zámky do někdejšího slezského hlavního města, cestou jsme narazili také na několik bunkrů pohraničního opevnění, do jednoho jsme se i na pár kroků podívali. Výlet se přitom neobešel bez dopravních komplikací, ráno nám kvůli zpoždění expresu ujel vlak z Ostravy, takže jsme následně měli na všechno o hodinu méně času, ale i tak jsme vše stihli, cestu nazpět zase "zpestřila" výluka a náhradní autobusová doprava. Ale že bylo celý den na říjen až nezvykle krásně, teplo a slunečno, tak jsou to jen takové nepodstatné poznámky.  

28. 9. Kelčský Javorník (95)

39 účastníků / 15,5 km / mapa / report / foto

Další rozhledna dobyta. Tentokrát jsme si vyšlápli na nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865 m n. m.) a podívali se na svět z tamní pěkné třicetimetrové ocelovo-dřevěné rozhledny. Opravdu luxusní výhled se nám naskytl. Je ale třeba podotknout, že výstup nebyl zrovna cestou růžovou zahradou, neboť na zelené turistické trase stále nejsou uklizeny následky únorové vichřice, a tak jsme museli překonat dost popadaných stromů. To cesta dolů k Chvalčovu pak už byla jiné kafe...

22. 9. Hanácké Mont Blank V (94)

35 účastníků (vč. dvou kočárků) + pes / 12,6 km / mapa / report / foto

Pátý ročník Větrání a vůbec podzim roku 2018 jsme zahájili tradičním výšlapem na hanáckou velehoru Velký Kosíř. Na cestu jsme se tentokrát vydali z Čelechovic na Hané, podél jihozápadního úpatí kopce jsme si to namířili k Čechám pod Kosířem. Jen kousek za Čelechovicemi jsme navštívili přírodní památku Růžičkův lom, pak už jsme pokračovali podzimně zbarveným lesem vstříc té nejprudší možné cestě na vrchol k rozhledně. Jen málokdo ze skupiny si z ní nechal ujít výhled, tady je třeba zmínit, že i přes relativně špatné předpovědi nám parádně vyšlo počasí, ani vedro, ani zima, ale slunce nad hlavou... A došlo i na buřty a slibované vyhlášení nejlepších větračů předchozího ročníku, které vzbudilo pozornost ostatních návštěvníků místa. Z Velkého Kosíře jsme poté pokračovali přes Slatinky na Malý Kosíř s novou dřevěnou kaplí a cílem byly stejně jako vloni lázeňské Slatinice.